Československé ženy
Language Selection: Česky English po russki
 home page  Site Map  Contact Us

Medailonky / Růžičková (Dolejšová) Věra

Věra Růžičková, provd. Dolejšová

 

umístění / zařazení: zdravotnice (1. čs. sam. polní prapor, 1. Čs. arm. sbor v SSSR)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 23. 1. 1918 Praha (dle VÚA Preobraženka)

národnost: česká

vyznání:

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 222/ž, 11. 2. 1942 Buzuluk 

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost: rotný / major vz.

řády, vyznamenání: Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem

 

Předválečná léta:

Válečná léta:

Věra byla jednou z prvních odvedených žen v Buzuluku a absolvovala úplně první kurz pro zdravotnice, který skončil 25. 6. 1942.

Věra Růžičková byla jednou z 38 prvních žen, které se účastnily bojů u Sokolova. Vojín Růžičková byla původně zařazena do zdravotní čety, avšak těsně před bojem o obec Sokolovo byla přidělena jako posila k 1. rotě npor. Otakara Jaroše. Během bojů ve vsi Sokolovo se chovala velmi statečně a příkladně, o čemž svědčí následující návrhy na vyznamenání:

Praporní zdravotní hlídka v Sokolově, čet. Nováková, svob. Čermáková a svob. Růžičková:„Počínaly si velice neohroženě, prováděly práci svědomitě za ostřelování německých tanků. Nováková se ještě jednou vrátila na bývalé stanoviště do kostela, aby odnesla inventář, přitom ještě odvedla raněného, kostel tehdy již nebyl chráněn. Nováková chtěla zůstat, ale Dr. Scheer nařídil, aby se stáhly – ona tomu nevěřila, došlo k malému nedorozumění. Když se stáhly, vrátila se ještě jednou. Medaile Za chrabrost.“

Tento personál praporního obvaziště prokázal vzácnou statečnost a chladnokrevnost. V husté palbě, když nepřátelské tanky pronikly do bezprostřední blízkosti obvaziště, pracovaly s naprostým klidem a pomohly velkému počtu raněných, odsun byl rychlý a beze ztrát.“

Svobodník. Věra Růžičková: „Po boji o Sokolovo odešla dobrovolně s 2. četou 1. roty do postavení polních stráží (mezera Arťuchovka-Mirgorod), kde svým klidem působila jako žena uspokojivě na ostatní příslušníky, snášela všechny nedostatky, vykonávala ochotně každé nařízení a vytrvala, aniž prokázala slabost.“

Četař. Nováková, svobodnice. Růžičková, Čermáková„Z nedostatku mužstva stavěny i ženy na noční strážní službu, přes den poskytovaly první pomoc raněným rudoarmějcům, pak ustoupily k Sokolovu.“

Sv. Růžičková při organizaci obrany kostela přišla k veliteli a ptá se, aby určil místo odkud má střílet.“

Za své počínání byla po bojích u Sokolova vyznamenána čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem. U zdravotní služby Věra zůstala a prošla s armádním

sborem až do Prahy roku 1945.

Poválečná léta:

Věra Růžičková nedemobilizovala, zůstala v armádě jako voják z povolání. V roce 1956 odešla z armády ze zdravotních důvodů a posléze pracovala

jako vrchní sestra na Závodním ústavu národního zdraví (ZÚNZ).

Prameny a literatura:

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. čs. arm. sboru v SSSR.

VÚA, SSSR-II, i.č. 41, sign. 15/5, Čs. jednotka v SSSR-1.sam. prapor, Praporní rozkaz č. 148 ze dne 25.6.1942.

VHA, SSSR-II, i.č. 28, sign. 12/8, kart. 3, sv.2 – Čs. jednotka v SSSR-1.prapor, Návrhy na vyznamenání za Sokolovo a doklady k návrhům.

Brož, Miroslav: Hrdinové od Sokolova. Praha 2006.

Tichá, Věra: Po boku mužů. Praha 1966.

 

This section was produced with financial support from the Grant Fund of the Dean of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, for 2008.

© 2008 Czechoslovak Women Fighting in Foreign Military Units in World War II, All rights reserved
Production of WWW presentation WOLFWEB.CZ