Československé ženy
Language Selection: Česky English po russki
 home page  Site Map  Contact Us

Medailonky / Líbezná Gréta provd. Herzová

Gréta Líbezná, provdaná Herzová

 

umístění / zařazení: administrativa a zdravotnice (náhradní rota administrace, polní prokuratura,, 3. čs. samostatná brigáda sboru – zdravotní rota.)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 17. 11. 1909, Brno /

národnost: česká

evidenční číslo, datum a místo odvodu: km. č. 7161, pořadové č.5594, Jefremov 29. 2. 1944  

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:

řády a vyznamenání

 

Předválečná léta:

Gréta Líbezná pocházela z velmi skromných podmínek „ proletářská rodina, otec švec, často bez práce, bydlela v proletářském domě naproti

továrny, šestašedesát partají, převážně textilní dělníci. Gréta pracovala jako prodavačka v parfumerii, později v kanceláři závodu Elektro. Její

manžel Rudolf Líbezný, byl technickým úředníkem v první brněnské strojírně.“ Oba se aktivně zúčastnili antifašistického boje v levicovém,

komunistickém hnutí. V roce 1939 po okupaci Hitlerovským Německem a zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jako aktivistům, bylo doporu

čeno opustit vlast. Emigrovali i s 5letým synkem Milanem. Nejdříve do Polska a po jeho pádu do SSSR. Práci našli v Donbase ve Stalino, Rudolf jako

důlní inženýr, Gréta, jako skladnice na dole. Tam se jim v r. 1940 narodil druhý syn Arnošt.


Válečná léta:

 V r. 1941, sedmý den po napadení SSSR Německem, zemřel manžel Rudolf na srdeční chorobu. Gréta ho pochovala, evakuovala se závodem, dlouho

ležela v nemocnici s břišním tyfem. O chlapce se starali sovětští lidé. V březnu 1942 nastoupila do práce na slavném stalingradském traktorovém závodě,

kde vyráběla součástky tanků. Odtud, když se přiblížila fronta, byla evakuovaná se závodem do Ufy. Bylo to 20. července 1942. Tam se setkala s

řadou dalších čs. emigrantek - Margit Steinerovou, Helenou Petránkovou, Sochorovou. Vzpomíná, že se tam poznala i se slavnou španělskou političkou

Dolores Ibaruri. S ostatními československými emigrantkami odjela v létě 1942 do Buzuluku, kde se formoval 1. čs. samostatný polní prapor. V Buzuluku

pracovala v rámci Náhradního pluku, u týlových složek. „V buzuluckých kasárnách jsem prala, pletla ponožky pro vojáky, pak jsem praco

vala u polního soudu. Ale chtěla jsem být v předu na frontě.“ V Buzuluku, po odchodu praporu na frontu, zůstal Náhradní pluk  a připravoval další

dobrovolníky.

        Chlapce svěřila do péče tet z čs. dětského domova, zřízeného pro děti bojujících rodičů a 33 letá Gréta vstoupila do vojenských jednotek přímo na frontě. Bylo to 29. února 1944 v Jefremově, kde se organizoval 1. čs. armádní sbor. Nejdříve byla přidělena jako administrativní síla k náhradní rotě, 29. 3. 1944 byla převelena jako písařka k polnímu prokurátorovi. a 15. srpna byla přemístěna ke zdravotní rotě 3. čs. samostatné brigády. Pracovala na brigádním obvazišti, které se dostává podle okolností někdy až do 3 km blízkosti první linie. „ Těžce ranění a na týdny z boje vyřazení vojáci, zkrvavené ložní prádlo, krví zbrocené bílé pláště chirurgů a zdravotnic, tři strany prostorných stanů, čtvrtá strana otevřená, bedny se zdravotnickým náčiním, jodem, kysličníkem, streptomycinem, s léky a dalším nezbytným materiálem, to je teď její pracovní prostředí. Lůžka ve stanech, to je prochladlá zem, sláma a na ní plachtovina, pracovní stůl lékařů, to jsou před stanem čtyři kůly zatlučené do země na kterých se střídají nosítka obtížena prostřílenými těly bojovníků.“ Jako zdravotnice 3. brigády se zúčastnila bojů na Dukle a při osvobozování Slovenska. V prostoru Humenného se seznámila s Josefem Herzem, rodákem z Ostravska (27.1.1894, Brušberk), který bojoval v 1. čs. praporu již u Sokolova. S ním měla pak po válce třetího syna Zdeňka.

 

Poválečná léta:

 

Oba manželé válku přežili, demobilizovali a usadili se v Jistebníku nad Odrou. Chlapci, kteří se s rodiči v r. 1945 objali až v červenci, měli - Milan devět a

Arnošt šest let. Josef Herz byl v Jistebníku předsedou Místního národního výboru, kde pracovala také Gréta . Tam zakládala jedny z prvních dětských

jeslí. V r. 1949 zemřel manžel Josef Herz. Gréta Líbezná ovdověla podruhé. Nadále se aktivně a neúnavně zúčastňovala poválečné obnovy naší

společnosti v Brně, kam se přestěhovala.

Prameny a literatura:

Vojenský ústřední archiv, Praha,

rozhovory s Grétou Líbeznou uveřejněné v novinách.......,

svědectví jejich synů Ing. Arnošta Líbezného .............

 

 

This section was produced with financial support from the Grant Fund of the Dean of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, for 2008.

© 2008 Czechoslovak Women Fighting in Foreign Military Units in World War II, All rights reserved
Production of WWW presentation WOLFWEB.CZ