Československé ženy
Language Selection: Česky English po russki
 home page  Site Map  Contact Us

Medailonky / Švermová (Kopoldová) Jiřina

Jiřina Švermová provd. Kopoldová

Umístění / zařazení :                                      spojařka, radistka ( 1.čs. arm.sbor v SSSR)

Datum a místo narození  / úmrtí:                 23. 9. 1923 Praha / 14. 2. 209

Národnost:                                                        česká

Vyznání:                                                            bez vyznání

Kmenové číslo, datum a místo odvodu:     706/ D, 10. 8. 1943, Novochopersk

Hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:       podporučík / kapitán

Řády, vyznamenání :                                      čs.medaile za chrabrost proti nepříteli/ 1944 / , Čs.válečný kříž 1939, Medail za pobědu nad Germanijej, (ruské vyznamenání) , Řád Rudé hvězd y a další pamětní české a ruské medaile.

 

Předválečná léta:

Jiřina se narodila v rodině komunistického poslance Jana Švermy a Marie Švermové, roz. Švábové. Již před válkou byla přítelkyní Věry Lahůlkové-Tiché, se kterou se sešly na frontě. Jiřinin otec, ve veřejnosti známý antifašista, emigroval na sklonku r.1938 do Moskvy. Ona s maminkou ho následovaly a odjely 31.prosince 1938 vlakem přes Varšavu za ním.V Moskvě rodina Švermova bydlela spolu s ostatními emigranty z různých zemí v hotelu Lux. Po zvládnutí základů ruštiny začala chodit do ruské školy č.635 do osmé třídy, odpovídající 5.třídě reálného gymnasia, na kterém Jiřina v Praze studovala

 

Válečná léta:

Na podzim 1941 byla s rodiči evakuována do Ufy, kde středoškolská studia dokončila.V roce 1943 odjela za otcem do Moskvy, kde chtěla studovat architekturu. V novinách se dočetla o boji československé jednotky u Sokolova a o účasti žen v tomto boji.Vzpomíná, že ji zvláště zaujala fotografie Aničky Ptáčkové. Rozhodla se přihlásit rovněž do jednotky a odjet do Novochoperska, kde tehdy sídlil štáb brigády.Využila toho, že tam právě odlétal na inspekci plk.Pika. Společně s ním letěla k jednotce i Věra Lahůlková-Hechtová a slovenský partyzán Štefan Tuček.V Novochopersku byla Jiřina zařazena na štáb 3. oddělení-spojovacího.V období přípravy bojů jednotky o Kyjev byla Jiřina na vlastní žádost přeřazena do spojovací roty k obsluze radiostanice.V tomto zařazení absolvovala boje jednotky o Kyjev a posléze o pravobřežnou Ukrajinu.

 

Po vzniku sboru byla spolu s Marií Pišlovou zařazena do kursu pro spojovací poddůstojníky.Po jeho absolvování byly obě přiděleny k 2. protitankovému dělostřeleckému oddílu jako pomocnice spojovacího důstojníka. Současně se jako instruktorky zúčastnily výcviku nově příchozích děvčat z české Volyně pro jejich zařazení jako spojařek-telefonistek i radistek. V září 1944 jim byla spolu s ostatními propůjčena hodnost podporučíka. Jiřina s Marií prošly i bojemi na Dukle.V Machnowce zažily minometný přepad,při kterém byly smrtelně zraněny dvě spojařky z jejich pluku - Libuše Mrázková a Růženka Jakubovská. Tehdy Jiřina i Marie, kromě plnění svých úkolů polních telefonistek, poskytovaly první ošetření našim i sovětským raněným vojákům. Koncem října 1944 byla Jiřina převelena na štáb sboru jako zástupce velitele radioroty.

 

Počátkem roku 1945 pak byla přeřazena na osvětové oddělení 1.brigády jako administrativní pracovnice, kde se seznámila se svým budoucím manželem Bedřichem Kopoldem.

 

Poválečná léta:

Po válce pracovala Jiřina ve vojenském rozhlase a tisku. Na jaře 1946 demobilisovala.Vystudovala Přírodovědeckou fakultu a provdala se za Bedřicha Kopolda. Měli spolu syna Jana ( zemřel 1970) a dceru Bedřišku. Padesátá léta silně postihla rodinu. Bedřich Kopold a matka Marie Švermová byli zatčeni, ona sama byla v letech 1951-2 s oběma dětmi internována.Po propuštění pracovala jako chemička v závodní laboratoři v továrně Tiba. Po rehabilitaci manžela i matky našla Jiřina uplatnění v biologických ústavech Akademie věd. V izotovopé laboratoři pracovala po získání vědecké hodnosti kandidáta věd až do důchodu.Publikovala řadu vědeckých statí v odborných časopisech v oblasti využití radioizotopů v biologickém a biochemickém výzkumu.

Po odchodu do důchodu se věnovala problematice účasti žen v boji za osvobození republiky a je spoluautorkou putovní výstavy o čs. ženách bojujících v zahraničních armádách za druhé světové války v osumdesátých letech a publikace: Ženy bojující, Naše vojsko 1992., S manželem připravilak vydání knihy  o Janu Švermovi, jeho "Dopisy dceři", paměti Marie Švermové " Vzpomínky" a četný materiál o spolubojovnících. Zemřela po krátké nemoci dne 14. 2. 2009.

 

Prameny a literatura:

VÚA Praha, seznam příslušníků 1.čs.arm.sboru v SSSR

Kopoldová Jiřina: Deníček spojařky. Rukopis

Rozhovor s Jiřinou Kopoldovou a Věrou Tichou

Tichá Věra: Cesty k domovu, Praha 2003

 

This section was produced with financial support from the Grant Fund of the Dean of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, for 2008.

© 2008 Czechoslovak Women Fighting in Foreign Military Units in World War II, All rights reserved
Production of WWW presentation WOLFWEB.CZ