Československé ženy
Language Selection: Česky English po russki
 home page  Site Map  Contact Us

Medailonky / Dočkalová (Afanasijeva) Maja Andrejevna

Maja Afanasijeva, provd. Dočkalová

 

umístění / zařazení: spojařka, písařka a tlumočnice,(1. čs. sam. brigáda 1. čs. arm. sboru v SSSR)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 24. 3. 1924 Žitomír

národnost: ruská

vyznání:

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 6.767/ž, 4. 1. 1944 Buzuluk.

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:

řády, vyznamenání:

 

Předválečná léta:

Maja Afanasijeva maturovala v Kyjevě v roce 1941.

Válečná léta:

Když začala válka, s otcem se často stěhovala. Mája coby sovětská občanka ročník 1924 podléhala branné přípravě, a procházela výcvikem na regulovčici. V roce 1942 zakotvila s otcem v Buzuluku, kde se seznámila s npor. Jaroslavem Dočkalem z „oranské skupiny“. Zamilovali se do sebe a svatbu měli 20. 5. 1942. Před svatbou musela o povolení zažádat na Nejvyšším sovětu, její snoubenec žádal na MNO v Londýně. Dočkal se pak stal předsedou sňatkové komise v Buzuluku, která měla za úkol evidovat sňatky a doporučovat žádosti o sňatek dále do Londýna. Maja svoji válečnou svatbu glosuje slovy „měla jsem svatební cestu z Buzuluku do Prahy“.

Na gen. Ludvíka Svobodu vzpomíná úsměvnou historkou:

„To bylo za bojů na Dukle. Jela jsem strašně rychle na svém koni Zajčikovi jako spojka a najednou vidím, že přede mnou stojí velitel Svoboda a s někým se radí. Lodičku jsem měla pod nárameníkem, aby mi nespadla a tak jsem zasalutovala bez lodičky. Pak za mnou přišel manžel a říká, že mám nějaký průšvih. Šla jsem tedy k raportu a Svoboda mi říká:- Vy jste uhnala koně! – Kdepak, to kůň uhnal mě! – Ano? Tak to máme týden po šesté! (Zákaz vycházení po šesté)…Ale já se na něho nezlobím. Uměl být milý, ale také přísný a spravedlivý.“

 

Když 1. čs. sam. polní prapor odjel v lednu 1943 na frontu, Jaroslav Dočkal byl ustaven velitelem Náhradního praporu a s Májou se přestěhovali do velitelského domu. Mája Dočkalová byla odvedena do čs. jednotky počátkem roku 1944. Nejprve byla zařazena do 2. parabrigády a procházela spojařským výcvikem. Bohužel se po druhém cvičném seskoku zranila a výcvik musel být ukončen. Maja byla přeřazena jako spojařka k 1. brigádě, kde působil i její manžel. Na Dukle dělala spojku, protože uměla výborně jezdit na koni. Její kůň při brodění jednoho potoka na Slovensku šlápl na minu a zahynul, Maje se naštěstí nic nestalo. Později pracovala na štábu 1. brigády jako písařka a tlumočnice, kde setrvala až do konce války.

Poválečná léta:

Mája byla na konci války již ve vysokém stupni těhotenství, přesto však službu až do roku 1945 neopustila. Po válce pracovala dlouhá léta na brněnském výstavišti jako překladatelka ruského jazyka. Jinak se věnuje rodině, která čítá tři děti a dvě vnučky. Je předsedkyní brněnské odbočky Společnosti Ludvíka Svobody a její činnost je velice plodná. Organizuje řadu vzpomínkových akcí spolu s Univerzitou Obrany a také byla iniciátorkou vytvoření výstavy o ženách v armádě za druhé světové války v Brně, která proběhla v roce 2006 na Univerzitě Obrany.

Prameny a literatura:

VÚA Praha, seznam příslušníků 1. čs. arm. sboru v SSSR.

VÚA, SSSR-I, Československá vojenská mise v SSSR, sign. 44/1/5, korespondence 4/I/G, Směrnice pro povolování sňatků.

Rozhovor s Májou Dočkalovou.

 

 

This section was produced with financial support from the Grant Fund of the Dean of the Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, for 2008.

© 2008 Czechoslovak Women Fighting in Foreign Military Units in World War II, All rights reserved
Production of WWW presentation WOLFWEB.CZ